Kniha Tomáše Hříbka Obrana asistované smrti je první monografií v českém jazyce, jež nabízí filozofickou obhajobu eutanazie a sebeusmrcení za asistence lékaře. Autor vysvětluje zdroje současné diskuse, definuje základní pojmy a analyzuje argumenty pro asistované sebeusmrcení a eutanazii i proti nim. Odpovídá mimo jiné na tyto zásadní otázky: Co je smrt a jak poznáme, že nastala? Je smrt vždy újmou, nebo může i prospět? Může být rozhodnutí zabít se rozumné i morální? Je apel k morální autonomii pacienta přesvědčivý? Má utrpení na konci života smysl? Pokud jsou eticky přijatelné nezahájení nebo ukončení léčby či paliativní péče, tak proč ne i eutanazie a asistovaná smrt? Lze ospravedlnit eutanazii pacientů, kteří s ní nemohou vyslovit souhlas? Je možné eutanazii a asistované sebeusmrcení odmítnout s odkazem na etiku medicíny nebo svědomí lékařů? Neocitneme se legalizací eutanazie na kluzkém svahu, po němž sklouzneme k nemorální praxi? A jsou podobné metody asistované smrti morálně přijatelné jen za předpokladu, že zůstanou výjimečné?

Ve své knize None so Fit to Break the Chains nabízí Dan Swain interpretaci Marxovy etiky, která staví do popředí Marxovu oddanost úkolu sebeosvobození dělnické třídy a pléduje za neochabující relevanci tohoto principu v současné politice. Sebeosvobození je je v diskusích o Marxově etice často přehlíženo, ačkoli mělo hluboký vliv na jeho kritiku kapitalismu, jeho postoj k alternativám, stejně jako na jeho pojetí jeho vlastní role coby aktivisty a teoretika.
Důraz na sebeosvobození nabízí nové pohledy na stávající diskuse o interpretaci Marxe, jako je význam pojmů odcizení, vykořisťování a utopismus, a může nabídnout i obecnější chápání vztahů mezi kritickou teorií a praxí, které má trvalý význam i v současnosti.